ak hádanka zní a jak ji číst
Znění je krátké: tři věty, tři časové údaje. Zítra tu budu – tedy v budoucnosti existuji. Včera jsem tu byl – v minulosti jsem také existoval. Dneska už tu nejsem – právě teď chybím. Na první pohled to vypadá jako rozpor, protože běžně čekáme, že něco, co bylo včera a bude zítra, bude i dnes.
Klíčové je slovo „už » ve třetí větě. Naznačuje, že dnes se něco změnilo oproti předchozímu stavu. Čtenář proto hledá událost, která „odnesla » aktéra pryč, například odchod, smrt nebo cestu. Hádanka ale ve skutečnosti nepopisuje příběh, popisuje pojem, který má v čase zvláštní vlastnost.
Správná odpověď
Nejčastěji uváděné řešení zní: dnešek a zítřek si nelze vzít doslova jako osoby, ale hádanka bývá v různých verzích řešena jako „dnes » nebo „čas« . Ve skutečnosti se ale v kolujících verzích objevuje několik odlišných odpovědí, a proto je užitečné je rozlišit.
- Dnes / dnešek: pokud chápeme „tu » jako „v dnešku », pak zítra bude dnešek jiný den, včera byl jiným dnem a „dneska » se jím právě stává. Tahle verze je ale logicky nejvíc na hraně.
- Čas nebo plynutí času: čas byl včera, bude zítra, ale jeho okamžik, který právě prožíváme, hned mizí. Zní poeticky, jenže neodpovídá úplně přesně na větu „dneska tu nejsem ».
- Přenesený význam – návštěvník, host nebo zboží: někteří řešitelé nabízejí prozaické vysvětlení, že jde o někoho, kdo chodí jen v určité dny. Hádanka to ovšem nijak neomezuje.
Je férové říct, že jednoznačná oficiální odpověď neexistuje. Hádanka patří k těm, které putují internetem v mnoha variantách bez jasného autora a bez ustáleného řešení. Různé zdroje proto uvádějí různé výklady a žádný z nich nelze označit za jediný správný.
Proč nás hádanka splete
Zmatek vzniká z několika důvodů, které stojí za pozornost.
Hledáme osobu
Slovesa v první osobě („budu », „byl jsem », „nejsem ») vedou k představě mluvícího aktéra. Jazyk nás tak nenápadně navádí na špatnou stopu. Podobné hádanky s vypravěčem, který je ve skutečnosti předmět nebo pojem, jsou v lidové slovesnosti běžné.
Berme slova doslova
Slovo „tu » může znamenat místo, ale i okamžik. Pokud ho chápeme prostorově, hledáme někoho, kdo se pohybuje. Pokud časově, otevírá se cesta k abstraktním odpovědím.
Zdánlivý rozpor
Hádanka staví na kontrastu: minulost a budoucnost jsou „obsazené », přítomnost chybí. To je nezvyklé, protože přítomnost bývá jediné, co je jisté. Právě proto hádanka působí paradoxně.
Jak takové hádanky řešit
- Rozeberte každou větu zvlášť. Zjistěte, co tvrdí, a teprve poté je spojujte.
- Zpochybněte předpoklad, že mluví člověk. Vypravěč může být pojem, předmět, jev nebo i slovo.
- Všímejte si malých slov. Částice jako „už » nebo „tu » často nesou klíčovou informaci.
- Zkoušejte více výkladů. Pokud hádanka nemá oficiální řešení, hodnoťte, který výklad nejlépe odpovídá všem třem větám najednou.
Hádanka jako trénink myšlení
Takové hádanky mají větší hodnotu, než by se zdálo. Učí nás všímat si vlastních automatických předpokladů a uvědomit si, jak silně nás formulace dokážou navést. Podobný princip se používá v logických úlohách i v ukázkách kognitivních zkreslení, kdy první dojem převáží nad pečlivým čtením.
Hodí se také jako společenská hra. Vyzkoušet ji lze ve škole, na výletě nebo při rodinném setkání. Zajímavé je sledovat, kolik různých odpovědí lidé nabídnou a jak je obhajují, protože právě diskuse bývá zábavnější než samotné řešení.
Shrnutí
Hádanka „Zítra tu budu, včera jsem tu byl, dneska už tu nejsem » je malým příkladem toho, jak jazyk dokáže zmást i při třech větách. Nejspíš nemá jediné ověřené řešení, a proto se vyplatí chápat ji jako podnět k přemýšlení spíše než jako test se seznamem správných odpovědí. Nejdůležitější poučení je přitom univerzální: než začneme hledat odpověď, ověřme si, jestli se ptáme na správnou věc.