Střevní plyn: kolik je normální, co ho způsobuje a kdy jít k lékaři

Jak střevní plyn vzniká

Plyn ve střevech má dva hlavní zdroje. Prvním je spolknutý vzduch. Polykáme ho při jídle, pití, žvýkání žvýkaček, sání bonbonů, kouření nebo při rychlém jedení. Část se vyrýhá, část putuje dál trávicím traktem.

Druhým, významnějším zdrojem je fermentace v tlustém střevě. Sacharidy a vláknina, které se v tenkém střevě plně nevstřebaly, slouží jako potrava střevním bakteriím. Při jejich rozkladu vznikají plyny, zejména vodík, oxid uhličitý a u některých lidí také metan. Typický zápach způsobují především stopové množství sloučenin obsahujících síru, které vznikají při rozkladu bílkovin a některých zeleninových složek.

Co je normální a co už méně

Frekvence 10 až 20 odchodů plynu denně je běžná u zdravých lidí, zvláště při dostatku vlákniny ve stravě. Plynatost se může přechodně zvýšit po jídle bohatém na luštěniny, zelí nebo cibuli, po cestování, při změně jídelníčku nebo při stresu. Také zvýšení příjmu vlákniny, třeba při přechodu na celozrnné pečivo, bývá zpočátku doprovázeno větším množstvím plynu, které se často po několika týdnech zmírní, jak se střevní mikrobiota přizpůsobí.

Za méně obvyklé se považuje, když:

  • plynatost je výrazně častější než dříve, aniž byste změnili jídelníček,
  • je doprovázena bolestí, křečemi nebo viditelným, dlouhodobým nadýmáním,
  • významně narušuje běžný život, spánek nebo práci,
  • se objevuje spolu s dalšími příznaky popsanými níže.

Časté potravinové spouštěče

Citlivost je individuální, ale některé skupiny potravin jsou známé tím, že plyn zvyšují:

  • Luštěniny (fazole, čočka, cizrna) obsahují oligosacharidy, které lidské enzymy špatně štěpí.
  • Brukvovitá zelenina (zelí, brokolice, květák, kapusta) a cibulovitá zelenina.
  • Mléčné výrobky u lidí s laktózovou intolerancí, tedy sníženou schopností trávit mléčný cukr.
  • Fruktóza v ovoci, medu či slazených nápojích a sladidla typu sorbitol, xylitol nebo mannitol, například v „cukru prosté“ žvýkačce.
  • Perlivé nápoje, které přivádějí do trávicího traktu oxid uhličitý.
  • Potraviny s vysokým obsahem vlákniny, pokud je jejich příjem náhle zvýšen.

Další příčiny nadměrné plynatosti

Kromě stravy se na plynatosti mohou podílet i zdravotní stavy. Mezi známé souvislosti patří syndrom dráždivého tračníku, zácpa, intolerance laktózy nebo fruktózy, celiakie, přemnožení bakterií v tenkém střevě (SIBO) či některé další poruchy trávení. Také některé léky, například ty obsahující akarbózu, nebo doplňky s vlákninou mohou plynatost zvýšit. U těchto stavů je nutné vyšetření lékařem; domácí odhady diagnózy bývají nespolehlivé.

Varovné příznaky, při kterých vyhledat lékaře

Samotná plynatost je zřídka známkou vážné nemoci. Pozornost je ale na místě, pokud se objeví některý z těchto příznaků:

  • krev ve stolici nebo černá, dehtovitá stolice,
  • nevysvětlitelné hubnutí,
  • dlouhodobý průjem, nebo naopak trvalá zácpa či výrazná změna vyprazdňování,
  • silná nebo přetrvávající bolest břicha,
  • opakované zvracení,
  • horečka,
  • pocit rychlého nasycení nebo dlouhodobá ztráta chuti k jídlu,
  • nadměrná únava či známky chudokrevnosti,
  • potíže s polykáním,
  • výrazně tuhé, oteklé břicho nebo otok nohou.

Vyšší pozornost je vhodná také u lidí starších 50 let, kterým se trávicí obtíže objevily nově, a u těch, v jejichž rodině se vyskytla celiakie, zánětlivé střevní onemocnění nebo rakovina tlustého střeva. Při náhlé prudké bolesti břicha spojené s tím, že neodchází stolice ani plyny, je třeba vyhledat urgentní péči.

Co můžete zkusit sami

Při běžné, nekomplikované plynatosti může pomoci několik jednoduchých kroků:

  1. Veďte si jídelní deník. Zapisujte, co jíte, kdy se plynatost zhoršuje a jaké další příznaky se objevují. Pomůže to odhalit vzorce i lékaři.
  2. Jezte pomaleji a důkladně žvýkejte; omezíte tak polykání vzduchu.
  3. Omezujte podezřelé potraviny postupně, ne všechny najednou. Radikální vyřazování bez dohledu může vést k nevyváženému jídelníčku.
  4. Zvyšujte vlákninu pozvolna a dbejte na dostatek tekutin.
  5. Pohybujte se. Procházka po jídle podporuje pohyb střev a u některých lidí zmírňuje pocit nafouknutí.
  6. Omezte perlivé nápoje, žvýkačky a tvrdé bonbony.

Volně prodejné přípravky, například s aktivním uhlím, simetikonem nebo enzymem pro trávení laktózy či oligosacharidů, používají někteří lidé s různým efektem. Důkazy o jejich účinnosti jsou rozdílné a odpověď organismu je individuální, proto je dobré poradit se s lékárníkem nebo lékařem, zejména při užívání jiných léků. Podobně u probiotik platí, že jejich vliv závisí na konkrétním kmeni a typu obtíží.

Kdy se zaměřit na vyšetření

Pokud obtíže trvají déle než několik týdnů, zhoršují se nebo vás omezují, je rozumné začít u praktického lékaře. Podle příznaků může doporučit krevní testy, vyšetření stolice, dechové testy na intolerance nebo SIBO, případně odeslat ke gastroenterologovi. Ten může posoudit, zda je třeba další vyšetření, například endoskopické. Úprava stravy by měla být vedena tak, aby nevedla ke zkreslení výsledků, například při podezření na celiakii je důležité nevyřazovat lepek před testy bez konzultace.

Shrnutí

Střevní plyn je normální součástí trávení a hodnota 10 až 20 odchodů za den je u zdravých lidí běžná. Většinu přechodných obtíží lze zmírnit úpravou stravy a jídelních návyků. Pokud se však plynatost objeví náhle, je doprovázena varovnými příznaky nebo trvá dlouho, nepodceňujte ji a svěřte se odborníkovi. Včasné vyšetření pomůže najít příčinu a v řadě případů přinese úlevu.