Skleněný odšťavňovač na citrusy patří mezi předměty, které v mnoha domácnostech vyvolávají příjemné vzpomínky na dětství, babiččinu kuchyni a dobu, kdy se i obyčejná příprava snídaně stávala malým každodenním rituálem. Na první pohled jde o velmi jednoduchou pomůcku. Nemá motor, tlačítka ani složitý mechanismus. Přesto dokázala po mnoho desetiletí spolehlivě sloužit při přípravě čerstvé pomerančové, citronové nebo grapefruitové šťávy.
Dnes, kdy jsou kuchyně plné elektrických spotřebičů a moderních odšťavňovačů, může starý skleněný lis působit téměř nenápadně. Právě jeho jednoduchost je však jedním z důvodů, proč na něj lidé stále rádi vzpomínají. Je to předmět, který nepotřebuje elektřinu, snadno se používá a při správném zacházení může vydržet dlouhá léta.
Malý pomocník s dlouhou historií
Ruční lisy na citrusy se používaly dávno předtím, než se v domácnostech rozšířily elektrické odšťavňovače. První jednoduché pomůcky bývaly vyráběny z různých materiálů, například ze dřeva, keramiky, kovu nebo skla. Jejich úkolem bylo vždy totéž: usnadnit vymačkávání šťávy z rozkrojeného ovoce.
Skleněné odšťavňovače se staly oblíbenou součástí mnoha domácností zejména díky své praktičnosti. Sklo nepřejímá pachy tak snadno jako některé jiné materiály, dobře se čistí a při běžném používání nepředává ovoci žádnou nežádoucí chuť. Průhledné provedení navíc umožňuje sledovat, kolik šťávy se během lisování nahromadilo.
V minulosti se takový předmět často nacházel v kuchyňské skříňce společně s hrnky, sklenicemi a dalšími drobnými pomůckami. Někde se používal téměř každý den, jinde se vytahoval hlavně při přípravě slavnostnější snídaně nebo domácího moučníku.
Jak skleněný odšťavňovač funguje?
Konstrukce je velmi jednoduchá. Většina tradičních modelů se skládá ze spodní nádoby, do které stéká šťáva, a vyvýšené lisovací části s drobnými žebry. Některé modely mají také výlevku, která usnadňuje přelévání nápoje do sklenice.
Ovoce se nejprve omyje a rozřízne napůl. Jedna polovina se přiloží řeznou plochou na středový kužel. Poté se s ní otáčí a mírně tlačí dolů. Žebra pomáhají narušit dužinu a uvolnit šťávu, která stéká do spodní části nádoby.
Při lisování je dobré postupovat pomalu a netlačit příliš silně. Nadměrný tlak může způsobit, že se do šťávy uvolní více hořkých látek z bílé části citrusové kůry. U některých druhů ovoce se navíc při příliš intenzivním mačkání může zvýšit množství drobných kousků dužiny.
Proč byl tak oblíbený?
Jedním z hlavních důvodů byla jeho nenáročnost. K použití nebyla potřeba elektřina, složité sestavování ani zvláštní návod. Stačilo ovoce, skleněný lis a několik minut času.
Další výhodou byla snadná údržba. Po použití se odšťavňovač opláchl teplou vodou, odstranily se zbytky dužiny a nechal se oschnout. Pokud na něm nezůstávaly zaschlé zbytky ovoce, nebylo čištění nijak náročné.
Důležitá byla také jeho skladnost. Na rozdíl od velkých elektrických spotřebičů nezabíral mnoho místa a dal se uložit do zásuvky nebo na polici. Díky jednoduchému provedení se na něm neměly co pokazit žádné elektrické součástky.
Skleněný lis byl navíc univerzální. Hodil se na citrony, limetky, pomeranče i menší grapefruity. Při přípravě některých nápojů stačilo vymačkat pouze polovinu citronu, například do čaje, zálivky nebo domácí limonády.
Chuť domácí citrusové šťávy
Čerstvě vymačkaná citrusová šťáva má své zvláštní kouzlo. Její chuť se může výrazně lišit podle druhu ovoce, zralosti a způsobu skladování. Sladký pomeranč poskytne jemnější nápoj, zatímco citron nebo grapefruit dodají výraznější kyselost.
Při ručním lisování má člověk navíc lepší kontrolu nad výsledkem. Může rozhodnout, zda chce ve šťávě ponechat trochu dužiny, nebo ji přecedit přes jemné sítko. Stejně tak si může připravit jen malé množství, které skutečně potřebuje.
Domácí citrusová šťáva se dá využít nejen jako samostatný nápoj. Citronová šťáva se hodí do salátových zálivek, marinád, krémů a dezertů. Pomerančová šťáva může obohatit těsto na moučník, ovocný salát nebo domácí nápoj. Grapefruitová šťáva se zase používá v různých osvěžujících kombinacích.
Je však dobré myslet na to, že citrusové šťávy jsou kyselé. Lidem s citlivým žaludkem nebo refluxem mohou způsobovat potíže. Také časté popíjení kyselých nápojů během celého dne může přispívat k erozi zubní skloviny. Vhodnější je vypít šťávu během jídla, případně ústa následně vypláchnout vodou.
Skleněné odšťavňovače jako součást retro kuchyně
Staré skleněné kuchyňské pomůcky dnes přitahují pozornost také milovníků vintage stylu. Lidé je vyhledávají nejen kvůli jejich funkčnosti, ale i kvůli vzhledu a vzpomínkám, které v nich vyvolávají.
Některé odšťavňovače mají jednoduchý čirý design, jiné jsou vyrobené z barevného skla. Mohou mít výraznější tvar, dekorativní okraje nebo zajímavě řešenou výlevku. Právě tyto detaily z nich někdy dělají pěkný doplněk kuchyně.
Při sbírání starého skla je ovšem důležité rozlišovat mezi běžným používaným předmětem a skutečně vzácným sběratelským kusem. Samotné stáří automaticky neznamená vysokou hodnotu. Záleží na výrobci, původu, zachovalosti, vzácnosti konkrétního modelu a také na zájmu sběratelů.
Pokud má někdo doma starý skleněný odšťavňovač, měl by nejprve zkontrolovat, zda není prasklý nebo odštípnutý. Poškozené sklo může být při lisování nebezpečné. U předmětu s neznámým původem je také rozumné zjistit, zda je vhodný pro kontakt s potravinami. Některé starožitné kusy mohou být lepší jako dekorace než jako každodenní kuchyňská pomůcka.
Jak poznat dobře zachovalý starý lis?
Při prohlížení starého skleněného odšťavňovače se vyplatí věnovat pozornost několika detailům.
Nejdůležitější je celistvost skla. Zkontrolujte spodní část, lisovací kužel, okraje i případnou výlevku. I drobná prasklina může být při používání problémem.
Dále se zaměřte na povrch. Staré sklo může mít drobné známky běžného používání, ale hluboké škrábance, zakalení nebo výrazné poškození mohou ovlivnit jeho vzhled i praktickou hodnotu.
Zajímavým vodítkem může být také značení výrobce. Některé předměty mají na spodní straně vyražené logo, číslo nebo jiné označení. Tyto detaily mohou pomoci určit původ a přibližné období výroby. Bez konkrétního značení však není vhodné tvrdit, že každý starý skleněný lis pochází z určitého desetiletí nebo konkrétní továrny.
